Vypracoval Robin Kovář

Dvouvýběrový t-test

t=x1−x2s12n1+s22n2

·       x1 a x2  - průměry

·       s1 a s2 – směrodatné odchylky

·       n1 a n2 – velikosti dvou nezávislých vzorků

Kritická hodnota Pro α = 0.05 a 20 stupňů volnosti (df = 20): t​≈2.086

T-test pro párové hodnoty (parametrický)

t=d―sdn

·       d – průměr rozdílů mezi párovými hodnotami

·       sd – směrodatná odchylka rozdílů mezi párovými hodnotami

·       n – počet párů

Wilcoxonův test

Postup

1.       seřadíme čísla vzestupně, nejdříve samostatné řazení pro záporná, pak až kladná (-2, -2, 1, 2, 4, …). Když jsou dvě hodnoty stejné, opíšeme hodnotu čísla a přidáme 0,5

2.       sečtu sloupeček + a – jednotlivě = testovací kritérium tvoří menší hodnota z celkového součtu sloupečku + nebo -

3.       Pokud je testové kritérium menší než **kritická hodnota , zamítáme nulovou hypotézu

Mann-Whitneyův test

Postup

1.  Vzestupně seřadíme čísla a přiřadíme pořadí, pokud jsou dvě stejné hodnoty opisuji hodnoty a přičítám 0,5

2.       Udělám součet pořadí pro řádek x a y (např. první místo + druhé místo + třetí…) = Tx a Ty

3.       Použiju vzoreček u řádku x Ux=m∗n+m(m+1)2−Tx u
řádku y Uy=mn+n(n+1)2−Ty

a.   m – počet hodnot v prvním vzorku (x)

b.   n – počet hodnot v druhém vzorku (y)

c.   Tx nebo Ty – součet pro hodnoty v daném řádku

d.   Rx nebo Ry – v jakém pořadí jsou hodnoty potom co je seřadím

4.       Najdu testovací kritérium – vždycky menší výsledek řádku x nebo y

5.       Pokud je testovací kritérium menší, než kritická hodnota tak nulovou hypotézu zamítáme

Kruskal-Walisův test

Postup

1.       Hodnoty seřadím vzestupně

2.       Vypočtu součet pořadí pro každou jednotlivou skupinu (např. skupina A, B,C=Ta,Tb,Tc)

3.       Výpočet celkového počtu pozorování (kolik čísel je v každé skupině) = n a u jednotlivých skupin= A+B+C= na,nb,nc

4.     Dosazení do vzorce

H=12n(n+1)(Ta2na+Tb2nb+Tc2nc)−3(n+1)

5.       Pokud je testovací kritérium větší než kritická hodnota, zamítáme nulovou hypotézu

Dixonův test

1.       Seřadím čísla vzestupně

2.       Pokud kontroluju nejmenší hodnotu Q1=x2−x1xn−x1
 pokud kontroluju největší hodnotu:  Qn=xn−xn−1x2−x1
 
 = testovací kritérium

a.   x1 – Nejmenší hodnota

b.   x2 – druhá nejmenší hodnota

c.   xn – největší hodnota

d.   xn-1 – druhá největší hodnota

3.       Porovnám s kritickou hodnotou (
většinou α=0,05)

4.       Pokud je testovací kritérium větší než kritická hodnota, vyloučíme danou hodnotu jako extrémní

Chí kvadrátový test

χ2=∑i=1n(Ai−Ei)2Ei

χ2: Chí kvadrátová statistika. Tento výsledek se porovnává s kritickou hodnotou z chí kvadrátového rozdělení, aby se rozhodlo, zda zamítneme nebo přijmeme nulovou hypotézu.

n: Počet kategorií nebo skupin, které porovnáváme.

Testové kritérium Test dobré shody (rozdíl mezi dvěma kategoriálními)
Pro α = 0.05 a 2 stupně volnosti (df = 2): 5,991

Testové kritérium Test nezávislosti (zda pozorované četnosti v jedné kategorické odpovídají očekávaným na základě teoretického rozdělení)
Pro α = 0.05 a 3 stupně volnosti (df = 3): 7,815